Myslivost představuje národní kulturní dědictví a ucelený systém péče o volně žijící zvěř, chráněná území a krajinu, spojující staleté tradice, mysliveckou etiku, odborné znalosti ekologie a zákonnou regulaci přírodních zdrojů.
Ověřený odborný článek poskytující detailní postupy, biologické souvislosti a praktické zkušenosti pro téma myslivost.
Ověřený odborný článek poskytující detailní postupy, biologické souvislosti a praktické zkušenosti pro téma myslivost.
Ověřený odborný článek poskytující detailní postupy, biologické souvislosti a praktické zkušenosti pro téma myslivost.
Česká myslivost je zapsána na seznamu nemateriálního kulturního dědictví České republiky. Její výjimečnost spočívá v unikátní syntéze odborné biologie, legislativních norem a bohatého souboru tradic – od myslivecké mluvy přes troubení loveckých signálů až po rituály pasování na lovce a uctívání ulovené zvěře posledním hryzem.
Jádrem mysliveckého roku není lov, ale celoroční nezištná práce pro revír. Zahrnuje budování a údržbu krmelců, zásypů a slanisek, jarní sčítání zvěře, přikrmování kvalitním objemovým krmivem v době nouze, záchranu srnčat před sekačkami a výsadbu remízků pro pestřejší biodiverzitu krajiny.
| Sezónní období | Hlavní myslivecké činnosti | Význam pro ekosystém revíru |
|---|---|---|
| Jaro (doba kladení) | Sčítání zvěře, desinfekce krmných zařízení, záchrana srnčat při senosečích | Zajištění klidu pro vyvádění mláďat a minimalizace ztrát v polních kulturách |
| Léto (doba hojnosti) | Lov srnců, oprava mysliveckých zařízení, sklizeň letniny pro zimní krmení | Tvorba krmných zásob bohatých na minerály a průběrný chovatelský odlov |
| Podzim (říje a hony) | Jelení a daňčí říje, společné hony na drobnou a černou zvěř, příprava zásypů | Regulace stavů podle plánu lovu, uctění tradic a prezentace myslivosti veřejnosti |
| Zima (doba nouze) | Pravidelné zakládání sena, minerálních lizů a dužnatého krmiva, kontrola klidu | Záchrana zvěře před hladověním a snížení okusu lesních kultur a stromků |
Myslivecká mluva je specifický odborný jazyk s více než tisíciletou tradicí, který precizně a s úctou popisuje části těla zvěře, její projevy, výstroj a chování myslivců.
Používají se pachové a zvukové plašiče, procházení luk se psy v předvečer seče a moderní termovizní drony, které srnčata ve vysoké trávě spolehlivě lokalizují.
Poslední hryz je úlomek větvičky vložený do svíráku spárkaté zvěře jako projev nejhlubší úcty myslivce k živému tvoru a daru přírody.