Když se dny začnou na podzim krátit, listy opadávají ze stromů a teploty klesnou k bodu mrazu, příroda se pomalu ponoří do zvláštního ticha. Mnoho volně žijících živočichů se uchyluje k fascinujícímu mechanismu přežití, kterým je zimní spánek zvířat (odborně nazývaný hibernace). Tento fyziologický stav jim umožňuje bez úhony přečkat nehostinné zimní měsíce, kdy je v přírodě kritický nedostatek potravy a tepla, a to s naprosto minimálním výdejem energie.
Kteří tvorové se ukládají k zimnímu spánku?
Mezi nejznámější spáče v naší české přírodě patří bezpochyby ježek západní, plch velký, netopýr nebo sysel obecný. U těchto specifických druhů mluvíme o takzvané pravé hibernaci. Jejich tělesná teplota může v extrémních mrazech klesnout až téměř k nule a jejich drobné srdce bije jen několika málo údery za minutu. Naproti tomu velcí savci, jako je medvěd hnědý nebo jezevec lesní, procházejí spíše takzvaným nepravým zimním spánkem. Během něj se jejich tělesná teplota snižuje jen mírně a mohou se během zimy občas probudit, aby se trochu napili, protáhli, nebo změnili polohu v doupěti.
Zimní spánek zvířat: MŠ a tipy pro pedagogy a rodiče
Toto přírodní téma je velice populární i v předškolním vzdělávání. Pokud jako pedagogové plánujete environmentální projekt zaměřený na téma zimní spánek zvířat mš (mateřská škola), existuje celá řada kreativních způsobů, jak dětem tento složitý přírodní jev srozumitelně přiblížit. Můžete s dětmi například vyrábět papírové pelíšky z přírodnin, hrát pohybové hry na medvědy hledající hřejivé doupě, nebo si číst oblíbené naučné pohádky o zvířátkách, která se pečlivě chystají na zimu. Pro děti v mateřské škole je to skvělá a zábavná příležitost, jak pochopit přirozený rytmus ročních období a uvědomit si nesmírnou důležitost ochrany naší přírody a divoké zvěře.
Jak přesně probíhá samotná hibernace?
Příprava na tuhou zimu začíná u většiny zvířat už koncem léta a na podzim. Zvířata musí zkonzumovat obrovské množství výživné potravy, aby si vytvořila dostatečné tukové zásoby, ze kterých budou čerpat energii po celé dlouhé měsíce. Během samotného hlubokého spánku pak tělo přepne do extrémně úsporného režimu. Dýchání se výrazně zpomalí a celkový metabolismus funguje jen na nepatrný zlomek své běžné kapacity. Zajímavostí je, že jarní probouzení z hibernace je pro zvířata velmi stresující a energeticky nesmírně náročné. Trvá totiž i několik hodin, než se prokřehlé tělo znovu bezpečně prohřeje na normální provozní teplotu.
Jak můžeme my lidé zvířatům na podzim pomoci?
I my lidé můžeme drobným živočichům s přípravou na zimu snadno pomoci, a to přímo na našich zahradách. Pokud máte rodinný dům nebo zahradu, nemusíte na podzim shrabávat spadané listí do posledního lístečku – hromada listí, větví nebo klestí ponechaná v klidném rohu zahrady je naprosto ideálním a bezpečným zimovištěm pro rodinu ježků. Stejně tak můžeme na stromy vyvěšovat speciální dřevěné budky pro zimování netopýrů. Nejdůležitějším pravidlem však zůstává: hibernující zvířata, ať už je najdete kdekoli, nikdy cíleně nebudit. Jejich předčasné a náhlé probuzení by je totiž mohlo stát příliš mnoho drahocenné energie a reálně ohrozit jejich život.
Zimní spánek představuje nepochybně jeden z nejkrásnějších a nejzajímavějších důkazů dokonalosti matky přírody. Učí nás pokoře a respektu k přirozeným životním cyklům a jasně nám ukazuje, jak chytře a mistrovsky se živé organismy dokážou přizpůsobit i těm naprosto nejnáročnějším klimatickým podmínkám planety.
