Nainstalujte si prosím Flash Player.

Doporučení Ústřední komise pro ochranu zvířat

Pomoc zvířatům z naší přírody v nouzi

 Text: Věra Aladzasová  

Ústřední komise pro ochranu zvířat, která na základě § 21 odst. 3 písm. a) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon na ochranu zvířat proti týrání"), koordinuje plnění úkolů na úseku ochrany zvířat, v souladu s touto svojí funkcí přijala na svém 77. plenárním zasedání dne 25.1.2005 následující doporučení: I zvířata volně žijící v naší přírodě (tzv. divoká) se ocitají v situacích, kdy nutně potřebují lidskou pomoc.  Ovšem jinak jim můžeme nešetrným nebo zbytečným zásahem velmi ublížit, neboť v mnoha případech zachraňují lidé zvířata, která záchranu nepotřebují. Kdo tedy opravdu pomoc potřebuje ? 

Ptáci

Úvod

pomoc zvěřiZe všech volně žijících (tzv. divokých) zvířat se lidé s ptáky setkávají nejčastěji. A nejčastěji také narazí na opeřence v nouzi. Kdy to je?- mláďata vypadlá či vyhozená z hnízda,- mláďata promoklá a prochladlá,- dospělí ptáci i mláďata poranění,- dospělí ptáci uvízlí na místech, odkud se sami nedostanou,- ptáci nemocní či otrávení.  

.

Jak poznáme mládě?

Obecně platí, že ptačí mládě nemá zcela vyvinuté opeření. Dlouhá pera v křídlech a ocase jsou jen částečně vyrostlá a vězí v pouzdře zvaném pisk. Tělo i hlavu mláděte pokrývá chmýří nebo holá kůže. Někdy jsou zbytky chmýří na špičce rostoucího pera (holubi). Celé tělo je hustě ochmýřené u kachen a labutí, lysek, racků, bažantů a koroptví a druhů jim příbuzných, a u dravců a sov,řídké chmýří mají holubi, hrdličky a zpěvní ptáci - chmýřím prosvítá holá kůže,u pěvců je zobák v koutcích lemován zbytnělou kůží žluté barvy,mladí holubi a hrdličky mají velmi zvláštně utvářený zobák a holou kůži okolo,mladí dravci a sovy se už v útlém věku účinně brání - leží na zádech a sekají nohama s ostrými drápy nebo štípou zobákem. Zraní člověka citelně, někdy až do krve,mladí rorýsi jsou často zaměňováni za dravce; nejsou jim ale vůbec příbuzní.  

 

Kdy pomáhat?

Po bouři, větru či silném dešti mohou z hnízd vypadnout či vyskočit malá mláďata. Matka o ně mimo hnízdo nepečuje a neumí je nijak dostat zpět. Ptáci svá mláďata nepřenášejí. Mládě na zemi prochladne a zahyne zimou a hladem.Je možné- vrátit je do hnízda mezi sourozence - lidský dotek nevadí, ptáci nemají čich o nic lepší než my,- vzít domů, osušit, zahřát a předat do odborné péče.

 

Neodchovávejte ptáčata sami!

Jednotlivě odchované mládě je krotké, neumí se o sebe starat, nenaučí se hledat potravu a po vypuštění většinou zahyne. Trvale chovat doma divoké ptáky není možné s ohledem na směrnici Evropské unie o ptácích! Mládě se musí vrátit do přírody, proto je musí odchovat odborník ve stanici pro handicapované živočichy. Nálezce však musí mládě zkusit nakrmit, aby příliš nezesláblo. Čím?  

 

Potrava vhodná pro ptáky

- dravci, sovy, čápi, volavky - kousky libového syrového masa (ne vepřového) navlhčeného vodou nebo žloutkem z vejce,- kuřátka, kachňata, labutě - drobné zrní (jáhly) nebo ovesné vločky, sekané listy pampelišek - u kuřátek suché, u kachňat a labuťat namočené do vody,- holoubata, hrdličky - uvařené nebo namočené zrní - pšenice, rýže, kroupy,- rorýsi, datli, žluny - malé kousky syrového libového masa (ne vepřové) navlhčené vodou,- zpěvní ptáci - dětský piškot namočený do vody a opět vymačkaný, z něho tvarujeme malá sousta; nebo vejce natvrdo či  škrábané syrové libové maso (ne vepřové). 

 

Absolutně zakázáno - nikdy nepodávejte- uzeniny a uzené maso (obsahují sůl),- konzervy (obsahují sůl a koření),- mléko (ptáci jej nedovedou trávit),- čokoláda (pro mnoho zvířat jedovatá),- cukr a cukrovinky (působí silný průjem),- měkký chléb (nadýmá),- nahnilé, plesnivé a páchnoucí zbytky,- smažené a pečené potraviny (projímají). 

 

Nedoporučuje se

- psí konzervy (jsou příliš tučné),- kompoty (příliš sladké, projímavé),- těstoviny a knedlíky (jsou solené a těžko stravitelné),- vařené maso (je těžko stravitelné). 

 

Lze použít v nouzi

- psí a kočičí granule namočené do vody- kočičí konzervy- neslaný sýr (jen tvrdý)- tvaroh na strouhání- rozmočený rohlík nebo houska (bílé)- sojový tvaroh- sojové maso (uvařené)

 

Nekrmte ptáčata žížalami a slimáky!!!- jeden druh žížal (žížala hnojní) je smrtelně jedovatý,- mnoha druhům ptáků ucpává sliz žížal a slimáků střeva,- některé druhy slimáků jsou nepoživatelné,- žížaly i slimáci můžou být mezihostiteli nebezpečných parazitů.Nekrmte larvami much!Larvy much (prodávají se jako „bílí červi" v rybářských potřebách) mohou ptáče doslova sežrat zaživa zevnitř. 

 

Dokud mládě nenakrmíte, nenapájejte  ho ! Výjimkou je ptáče nalezené ve velkém horku. 

Ptáci nepotřebují tolik vody jako savci. Vodou vyplavujete zbytky potravy ze žaludku a střev ptáčete a urychlujete vyhladovění. Napájení se provádí namáčením jednotlivých soust potravy do vody.Pro nakrmení musíte mláděti otevřít zobák (pokud ho ihned neotevírá samo) a vkládat potravu do zobáku např. pinzetou. Krmíme nejméně každých 20 minut.  

 

Nejdůležitější je držet ptáče v teple.

Na kuřátka, kachňata a labuťata svítíme žárovkou (40 - 60 W) z výšky asi 25 cm a tím je zahříváme. Ostatní ptáčata umístíme do flanelového hadříku v místnosti. Nikdy nepoužíváme jako pelíšek- zelenou trávu - je studená a vlhká, odebírá ptáčatům teplo,- hobliny - ptáče je může polykat a ucpat si střeva,- vatu - ptáče se v ní může uškrtit, udusit nebo si zaškrtí nožku či křídlo,- piliny - prach ze dřeva dráždí, mládě se může udusit.

 

Vhodný jako podestýlka je

- papír - pod kachňata a kuřata,- seno - pod ostatní mláďata,- buničitá vata, toaletní papír, papírové ubrousky a kapesníky - pod všechny. Nejlepší je ptáče rychle předat odborníkům!  

 

Kdy mládě pomoc nepotřebuje?

Vyletující drozdi a kosi neumějí ještě létat, mají krátké ocásky i křídla a zdržují se na zemi v křoví, NELZE je zbytečně chytat a brát rodičům,mladé sovy sedí i měsíc na větvích okolo hnízda a přivolávají rodiče pískáním; dovedou již trochu létat, ale jsou neobratné, NELZE je chytat a odvážet,mladé poštolky posedávají několik dní na římsách, parapetech a balkonech domů, než se odváží létat, NELZE je chytat a odvážet,rodiče u ptáčat nesedí trvale, ale pouze je krmí (u pěvců velmi často, ale u některých druhů jen 1-2 x denně).

 

Jednorázová pomoc

- slétne-li mladá sova na zem, neumí vylézt zpět na strom; posadíme ji na větev alespoň 2 m vysoko a vzdálíme se,- slétne-li mladá poštolka na zem, odneseme ji na střechu domu či na balkón alespoň ve 2. patře,- poskakuje-li mladý drozd či kos po ulici nebo chodníku, odneseme ho k nejbližšímu keři či stromu (ne dále ne 20 m, aby jej rodiče slyšeli),- vletí-li mládě jakéhokoli ptáka do místnosti, umožníme mu odletět ven či je opatrně chytíme a vypustíme,- pronásleduje-li mládě pes nebo kočka, lze mládě chytit a přemístit na bezpečnější místo (do křoví, za plot, na zídku apod.) a psa nebo kočku odvést či zahnat.

 

Pomoc kachnám

Divoké kachny občas vysedí mláďata na místech, odkud je těžko dostávají k vodě. Nesnažíme se rodinu chytat, ale- jde-li o dvůr v bloku domů, otevřeme večer vrata na ulici, kachna bezpečně rodinku odvede i několik set metrů,- jde-li o střechu či balkon domu, ponecháme rodinu v klidu; kachňata dovedou seskočit i z výšky 10 - 12 m, nic se jim nestane a odejdou,- není-li možné nechat matku rodinu odvést, je třeba zahnat je do kůlny, chodby, garáže apod. a odchytit nejdříve kachnu, potom kachňata; celou rodinku pak vypustit na nejbližší rybník či řeku - nejprve kachňata, pak kachnu!Odletí-li matka od kachňat, počkejte do večera, zda se vrátí. Teprve pak chytejte kachňata.Samotná kachňata se nesmějí pustit na vodu!!!Mláďatům do 3 týdnů věku nefunguje mazová žláza a nemohou si promastit chmýří. Mastí se dotekem o matku. Bez této ochrany se za pár desítek minut utopí. Totéž platí i u housat a labuťátek.Kachňata bez matky předejte odborníkům k odchovu !

 

Pomoc dospělým ptákům při zranění

Obecně platí, že zdravý dospělý pták se nenechá chytit do ruky. Má lesklé opeření, létá, je opatrný před lidmi. Vodní ptáci hledají bezpečí na vodní hladině.Pokud se tak pták nechová, potřebuje pomoc! 

 

Jak se ptáci zraňují?

- nárazem na sklo (velké skleněné plochy je nutno označovat siluetou letícího dravce - většina ptáků se jim vyhne),- jsou sraženi jedoucím autem či vlakem,- jsou postřeleni,- popálí se o elektrické vedení,- narazí na dráty či kabely,- chytí se do želez či jiné pasti,- chytí je kočka, pes nebo dravec,- spolknou rybářský háček s návnadou,- zamotají se do sítí nebo visících provázků,- spadnou do komína a ohoří jim peří. 

 

Ptáci si také poškozují opeření

- spadnou do nádob s vyjetým olejem nebo barvami (např. v dílnách),- přiletí na vodu znečištěnou olejem nebo dalšími ropnými látkami,- přilepí se na lepové pasti (lepové pasti k odchytu např. hlodavců jsou zakázány!),- přistanou na vodě, v níž jsou saponáty či jiné čistící prostředky. 

 

Kdy potřebují pomoc?

Každý dospělý pták, který poskakuje po zemi a nelétá, leží na zemi nebo na vodě a nesnaží se uniknout nebo se pohybuje nekoordinovaně (kutálí se, převrací, padá), je pravděpodobně zraněn či nemocný. 

 

Co jim hrozí v přírodě?

- útok jiného zvířete (kočka, pes, kuna, dravý pták, potkani),- vyhladovění,- napadení mouchami (nakladení vajíček do otevřených ran) a jinými parazity,- doživotní zmrzačení. 

 

Jak ptáky přenášíme?

- v uzavřené papírové (tmavé) krabici, - v papírovém nebo plátěném (neprůhledném) sáčku,- přenosky (bedýnky) určené k přepravě ptáků,- NIKDY nepoužíváme ptačí klec - divoký pták se v ní mlátí a může si způsobit zranění!

 

Nejrizikovější stavy

Zlomeniny křídel a nohou (neotevřené)

- končetina se bezvládně houpá, pták ji vláčí za sebou a těžko s ní pohybuje. Při uchopení do ruky lze nahmatat místo, kde se kost zlomila,- zlomenina není vždy viditelná a tak se nedá občas poznat, i v takovém případě není končetina plně funkční (je nutné RTG vyšetření u veterinárního lékaře). Nutná je rychlá odborná pomoc - veterinář! - zlomenina srůstá velmi rychle (do 5 dnů), hojí-li se bez ošetření, zůstane pták doživotně zmrzačený,- zlomenina je velmi bolestivá, neošetřený pták trpí,- hrozí utržení zlomené končetiny.Laik zlomeninu ošetřit nedovede. Neumí ji správně ošetřit ani každý veterinární lékař. Hledejte proto nejbližší SHŽ! 

 

Otevřené zlomeniny nohou a křídel

- ze zlomené končetiny trčí ven konce kostí, rána krvácí. Nutná je okamžitá odborná pomoc - veterinář! - hrozí vykrvácení,- rána je velmi bolestivá, pták trpí,- v létě hrozí napadení rány mouchami,- v zimě hrozí omrznutí,- pro zhojení je nutné včasné a odborné ošetření.Ptáky s jakýmikoli zlomeninami rychle a šetrně odchytíme do krabice a odneseme odborníkům. Každá zlomenina se dá nějak léčit a řada vyléčených ptáků se vrací do přírody zdravá! 

 

Jiné otevřené rány

- pták krvácí na některém místě na těle. Nutná je okamžitá odborná pomoc - veterinář! - hrozí vykrvácení,- v létě hrozí napadení rány mouchami,- v zimě hrozí omrznutí.Krvácející rány se musejí ošetřit v den nálezu ptáka! Druhý den je pozdě! 

 

Staré (otevřené) rány

- část těla ptáka je špinavá a zapáchá,- v létě jsou v ráně larvy much,- vidíme zčernalé konce kostí či rozkládající se měkké tkáně. Nutná je rychlá odborná pomoc - veterinář! První pomoc doma- ránu omyjeme vodou,- odstraníme larvy much,- odstraníme špinavé peří (nůžkami - nevytrháváme je). 

 

Úrazy elektrickým proudem

- nelétající pták sedí poblíž elektrického vedení,- část nohy nebo křídla je bezvládná,- kůže na zraněné části těla mění barvu (tmavne až černá); to trvá 2 - 5 dní,- více než 5 dní - část nohy či křídla je zaschlá, zčernalá, nehybná, popř. napadená larvami much. Nutná je rychlá odborná pomoc - veterinář! Začne-li se s léčbou do 48 hodin po popálení, je možné zasaženou část těla zachránit. Později to už není možné a pták zůstane zmrzačený. Přijde-li o nohy či obě křídla musí být usmrcen nebo utracen veterinárním lékařem. 

 

Otřes mozku, úrazy hlavy

- pták neudrží rovnováhu a padá, hlavu často drží v nepřirozené poloze,- krvácení ze zobáku (nemusí být),- pták má křeče, bije křídly (nemusí být),- pták bezvládně leží (nemusí být),- pták nedokáže hýbat křídly nebo nohama.Otřes mozku vzniká jako následek nárazu do okna nebo sražení autem či vlakem. Nutná je rychlá odborná pomoc - veterinář! První pomoc doma- nedávejte ptáku misku s vodou, mohl by se utopit! Dejte ho do zavřené krabice, na stinné klidné místo. 

 

Zlomení zobáku

Je nutná okamžitá odborná pomoc! - pták se sám nenažere ani nenapije a rychle slábne,- úraz zobáku je velmi bolestivý, pták trpí,- bez ošetření se zobák nezahojí. 

 

Polknutí rybářského háčku (labutě, kachny)

- ze zobáku visí vlasec,- pták těžko polyká, nemá zájem o potravu,- uvízne-li háček v zobáku, pták jej nemůže dobře zavřít,- na krku může být viditelná bulka.Odchyt takto postižených ptáků je složitý. Pomohou vám hasiči (150), rybáři s loďkou nebo odchytové služby pro psy a kočky. Odchyt je nutný co nejdříve! Nutná je odborná pomoc - veterinář, sami háček nevyjímejte! - zraněný jícen je nutné sešít,- při laické manipulaci se můžete o háček zranit,- pták musí zůstat několik dní pod kontrolou kvůli riziku komplikací. 

 

Poškození opeření

- při ohoření jsou pera kratší, páchnou spáleninou,- při zasažení ropnými látkami je peří mastné a špinavé (hnědé, černé),- při zasažení čistícími prostředky je peří lámavé a přesušené, pták se vyhýbá vodě,- při zasažení lepovou pastí je peří slepené a lepkavé, brání ptáku v pohybu,- při zasažení barvami je peří zatvrdlé, slepené a obarvené. Nutná je rychlá pomoc! První pomoc doma- špinavé peří omyjeme saponáty (např. na mytí nádobí) nebo nejprve vhodným rozpouštědlem (lepidlo, barva), opláchneme vlažnou vodou,- ptáka uložíme do sucha a teploty mezi 15 - 20 ?C (drobné ptáky až do 25 ?C),- nebo ptáka co nejrychleji (týž den) předáme do nejbližší SHŽ.Co hrozí při zanedbání pomoci?- pták polyká nečistotu ve snaze se očistit sám a může se otrávit,- některé látky (olej, nafta aj.) se vstřebávají kůží,- pták s poškozeným opeřením může promoknout, prochladnout a uhynout,- není-li schopen létat, je brzy uloven šelmou nebo dravcem a nenajde si dostatek potravy.Regenerace opeření trvá 6 - 10 týdnů! Je-li peří ohořelé, musí pták celý nejprve přepelichat (děje se v létě), teprve pak může být vypuštěn.  

 

Otravy a onemocnění

- pták je malátný, neulétne a nechá se chytit,- může mít průjem (má trusem potřísněné okolí kloaky a peří ocasu),- odmítá potravu a může být vyhublý,- spí schoulený v načepýřenou kouli,- může být vyhublý. Nutná je rychlá odborná pomoc - veterinář! Nesnažte se pomáhat sami! Hrozí i nemoci přenosné na člověka - tuberkulóza (TBC), salmonelóza, ornitóza, listerióza. Většina ptačích chorob člověka neohrožuje, ale ty nebezpečné pozná správně pouze odborník.Dodržujte hygienu, nemocného ptáka oddělte od svých vlastních zvířat a od dětí! Umístěte jej do krabice, kterou po předání ptáka odborníkům spalte.  

 

Vyhladovění, zeslábnutí

- pták vypadá jako nemocný, je malátný, nechá se chytit,- má zelený průjem (tzv. hladový),- je velmi vyhublý.Tato situace nastává- v zimě za dlouhých mrazů nebo při hlubokém sněhu,- v létě za dlouhých dešťů a při ochlazení.  Nutná je rychlá odborná pomoc! První pomoc doma

Ptáka odchytíme a umístíme v teple. Nedávat rychle do místa s velkým (10°C a více) teplotním rozdílem od venkovní teploty, nebezpečí teplotního šoku! Kapátkem mu podáme směs syrového žloutku a coca-coly. Co nejdříve předáme odborníkům!Velmi zesláblí ptáci musejí být zprvu krmeni násilím snadno stravitelnou potravou. Jinak zemřou hlady. Rozpoznat ptáka nemocného a pouze vyhladovělého zvládne jen odborník!  

 

Přimrzlé labutě

- labuť se snaží vstát z ledu, bije křídly o led, ale nepostaví se.Při slunečném počasí se na ledu vytvoří vrstva vody (asi 1 mm), večer se labutě usadí na ledu ke spánku, v noci vrstvička vody na ledu zamrzne a labuť zůstane přichycená za peří na hrudi a na břiše. Někdy ptáci přimrznou i k mokré dlažbě na nábřeží městských řek.Je-li druhý den opět slunečno, ptáci odmrznou sami. Pozor! Labutě na ledu často spí a odpočívají - cítí se bezpečněji než na břehu. Máte-li pochybnost, zda jsou přimrzlé, zkuste je vyplašit (sněhovými koulemi, borovými šiškami, menšími klacíky apod.). První pomoc- podlévání vlažnou vodou,- nůžkami a prsty opatrně oddělíme špičky per od ledu. 

 

Mohou zamrznout do ledu?

Zdraví ptáci nezamrznou. Spí s nohama ukrytýma v peří a nezůstávají na zamrzající volné vodě - vylezou na břeh či na led. Zamrznou jen ptáci těžce nemocní nebo uvízlí ve strouhách a stokách, z nichž nemohou vylézt. Pozor! Labuť dokáže vzlétnout z jakéhokoli povrchu - vody, suché země, bláta i ledu, má-li dostatečně dlouhou startovací dráhu (min. 20 m). 

 

Prevence přimrzání labutí

Nekrmte ptáky na podzim na stojaté vodě, hlad je donutí přeletět na řeku.  

 

Napadení vnějšími parazity

- pták se nechá odchytit, je zesláblý a hubený,- v peří se pohybují drobní tvorové, kteří nám zůstávají na prstech,- nebo v peří lezou velké ploché bezkřídlé mouchy (ptakotrudky),- nebo okolí očí je plné přisátých klíšťat. Nutná je rychlá odborná pomoc - veterinář!  Pozor! Paraziti napadají všechny ptáky včetně vašeho papouška nebo slepic a jiné drůbeže!

 

Uvízlí ptáci

Stane se, že pták uvízne na místě, ze kterého se sám nedostane. Potřebuje vyprostit! Snáze uvíznou mladí ptáci, kteří se teprve učí létat. 

 

Pády do světlíků domů

Ohrožené druhy:Poštolky a sokoli, holubi, mladé kavky, výjimečně i jiní ptáci.

 

Uvíznutí ve větracích otvorech a komínech naftových kamen

Ohrožené druhy:Drobní pěvci (sýkorky, vlaštovky) a rorýsi - otvory do průměru 7 cm, poštolky, kavky, datli a holubi - otvory větší.

.

Uvíznutí v kanálech, jímkách a žumpách

Ohrožené druhy:Téměř všichni ptáci včetně kachen a labutí.

 

Pády do bazénů, van a sudů na dešťovou vodu

Ohrožené druhy:Téměř všichni ptáci zejména v horkém počasí.

 

Prevence

- ochrana světlíků a šachet sítí nebo pletivem,- ochrana větracích otvorů mřížkou s oky nejvýše 1 cm v průměru,- ochrana jímek a kanálů poklopy,- ochrana sudů s vodou pletivovým krytem,- do bazénu (bez schodů) a van na dešťovou vodu dáme prkno, aby ptáci mohli vylézt. K vyproštění ptáků, pokud to nezvládneme sami, voláme odborníky ze SHŽ, odchytové služby pro psy a kočky nebo hasiče (telefon 150).Po vyproštění musí ptáka zkontrolovat odborník a posoudit, zda může být vypuštěn ihned nebo až po ošetření a několikadenní péči.Uvízlým ptákům hrozí vyhladověni, utopení, otrava kouřem či prochladnutí - dle situace.

 

Obecné zásady pomoci - shrnutí

Pomáháme jen těm opeřencům, kteří to opravdu potřebují. Smyslem pomoci je návrat ptáka zpět do přírody jako zdravého rovnocenného jedince.Ptačí mláďata vracíme, je-li možno, zpět do hnízda. Jinak patří jejich odchov do odborných rukou.Zraněné a nemocné ptáky neléčíme laicky doma, ale předáme je do nejbližší SHŽ.Ptačí mláďata nepatří do rukou dětem!Nezasahujeme zbytečně do ptačího života v přírodě!Chraňte své zdraví - pokud nevidíte zjevné poranění, může se jednat o onemocnění ptáka. Zda nejde o chorobu přenosnou i na člověka pozná pouze odborník (veterinář)!Dodržujte hygienu!- nemocného ptáka oddělte od svých vlastních zvířat a dětí,- umístěte ho do krabice, kterou stejně jako další použité pomůcky po předání ptáka odborníkům spalte,- po kontaktu s ptákem si vždy řádně umyjte ruce. 

 

Savci

Úvod

Savci jsou nám vývojově blízcí a mnoha z jejich projevů rozumíme. Umíme se vžít do jejich situace. I savci občas potřebují lidskou pomoc, daleko častěji zde však lidé zasahují zbytečně a zvířatům škodí.

 

Kteří savci jsou v nouzi?

- osiřelá mláďata,- nedospělí mladí jedinci těch druhů, které v zimě spí (zejména ježci),- zranění jedinci,- jedinci uvízlí na místech, odkud se sami nedostanou,- jedinci nemocní či otrávení.   

 

Kdy pomáhat mláďatům?

Zajíčci

Zaječka rodí mláďata (1 - 4) na holé zemi v trávě. Mládě zajíce je plně vyvinuté, vidí, slyší a má zuby na rozdíl od holého, slepého, hluchého a bezmocného králíčete. Přichází je nakrmit pouze 1x za den, v noci. Jinak o ně nepečuje. Mládě prvních deset dní nevydává pach, sedí na místě a nereaguje na okolí. Teprve potom začne běhat a utíkat před nebezpečím.Z toho vyplývá, že- nalezené zajíčky necháme na místě,- maximálně je můžeme na prkénku (ne v ruce) odnést 2 - 3 m z cesty či jiného rušného místa (hříště apod.)

 

Jak poznáme osiřelé mládě?

- osiřelé mládě pobíhá a hledá matku, proto aktivně přijde k člověku nebo ke psu - pouze takové mládě vezmeme domů.

 

Kdy ještě pomoci?

- přinese-li mládě pes či kočka,- odebereme-li mládě malým dětem,- je-li mládě zraněné (sekačkou apod.),- je-li mládě na pozemku, kde probíhá výstavba velkých objektů, komunikací apod.

 

Pomoc doma

Zajíčka napájíme injekční stříkačkou (bez jehly!) 2 - 3x denně neředěným kondenzovaným mlékem neslazeným (lépe 9% než 7,5%). Co nejdříve odevzdáme příslušnému mysliveckému hospodáři, popřípadě do stanice pro handicapované živočichy (SHŽ). Pozor! Zajíce nelze trvale chovat doma, protože- potřebuje hodně pohybu,- samec útočí na psy a děti,- brzy podléhá nemocem a umírá (v zajetí žije nejvýše 4 roky, v přírodě až 3x více). Ochočeného zajíce nelze vypustit do přírody!  

 

srnčata, muflončata, kolouši, daňčata

Samice přežvýkavců nechávají prvních 7 - 10 dnů mládě v mlází či vysoké trávě a chodí k němu několikrát denně, zejména v noci. Zdržují se nedaleko, ale není je vidět. Mládě klidně leží, nevydává pach a před lidmi neutíká! Teprve nejdřív po týdnu začne chodit s matkou, muflonče o něco dříve.Z toho vyplývá že- klidně ležícího mláděte se nedotýkáme a rychle odejdeme,- nenecháme je očichat a olizovat psem.Matka poznává mládě čichem! Páchne-li nepřirozeně, nedá mu pít a odhání je!

 

Jak poznáme osiřelé mládě?

- osiřelé mládě pobíhá, hlasitě píská (srnče, kolouch) nebo bečí (muflonče),- velmi slabé mládě leží na boku a má obvykle zavřené oči - pouze takové odchytíme a vezmeme domů.

 

Kdy ještě pomoci?

- když mládě uštve pes,- když je mládě poraněné,- když má na těle vajíčka much (uši, oči, nozdry) nebo na něj hejna much sedají,- když běhá uvízlé na uzavřeném pozemku,- když při žních najdeme mládě v lánu obilí,- když mládě leží či stojí na krajnici silnice nebo na kolejích.

 

Pomoc doma

Mládě zahřejeme, nakrmíme mlékem z 1 dílu kondenzovaného neslazeného a 2 dílů slabého čaje či vody (nesladíme!) - dudlíkem a dětskou lahví. Co nejdříve předáme příslušnému mysliveckému hospodáři, popřípadě do stanice pro handicapované živočichy (SHŽ). Pozor! Dospělí srnci, daňci, jeleni a mufloni jsou lidem nebezpeční! V době říje je napadají, trkají a mohou velmi vážně zranit! NELZE JE MÍT DOMA! Ochočenou zvěř nelze pouštět do přírody, protože samci jsou nebezpeční lidem (viz předešlý odstavec). Krotká zvířata jsou jako podezřelá ze vztekliny rychle zabita. Stávají se také snadnou kořistí pytláků. Uměle odchovanou zvěř obvykle nepřijímají ani zoologické zahrady!  

 

Selata divokých prasat

Bachyně rodí selata v doupěti (hnízdě). Vodí je, chrání a pečuje o ně. Ve vrhu je průměrně 5 - 7 selat. Samice při obraně selat napadne psa i člověka.Z toho vyplývá že- pobíhající selata pozorujeme a snažíme se být ukrytí,- nepouštíme k nim psa,- narazíme-li na selata s bachyní, místo pozorování se snažíme v klidu vzdálit z místa setkání, aniž bychom je rušili.

 

Jak poznáme osiřelé sele?

- pobíhá, kvičí, ale matka se neobjevuje delší dobu,- leží osamoceně v klidu a nevšímá si okolí,- postává či leží u silnice či na kolejích,- vytrvale běhá za lidmi či za psy. Takové sele odchytíme a vezmeme domů.

 

Kdy ještě pomoci?

- když sele uštve pes,- když je sele zraněné,- když leží selata u mrtvé bachyně,- když sele uvízne někde, odkud se samo nedostane (jímka, nádrž na vodu, past apod.).

 

Pomoc doma

Sele zahřejeme a nakrmíme dětskou lahví polotučným mlékem (neslazeným). Sele potřebuje dotyk, proto je při krmení masírujeme a hladíme. Co nejrychleji je předáme příslušnému mysliveckému hospodáři, popřípadě do stanice pro handicapované živočichy (SHŽ). Pozor! Dospělé divoké prase může být nebezpečné cizím lidem! Útočí zuby a velmi nebezpečně kouše. Napadá též psy. Prase je všežravé! Může zabíjet a žrát domácí drůbež, zejména mláďata, králíčata apod. Umí se podhrabat z výběhu a rytím ničí zelené plochy. Je obtížné chovat ho doma. Ochočené divoké prase nelze vypustit do přírody, protože- může napadnout lidi či psy,- před člověkem obvykle neprchá a proto může být zabito jako podezřelé ze vztekliny,- může škodit v okolí lidských sídel rytím apod.  

 

mláďata šelem

Šelmy rodí mláďata v doupatech (norách, dutinách apod.). Při kácení stromů, stavebních úpravách či terénních pracích je někdy doupě zničeno. Taková mláďata je třeba vzít a odevzdat v nejbližší SHŽ.To se týká zejména- kuny skalní (půdy, kůlny, garáže, dílny, zídky aj.),- tchoře tmavého (zídky, sklípky apod.),- lišky obecné (meliorační roury, nory v zemi).

 

Kdy ještě pomoci?

- osiřelým mláďatům, která pobíhají i ve dne venku a nechají se chytit,- mláďatům zraněným,- mláďatům, která uštve pes,- mláďatům prochladlým, která jen leží na zemi a nereagují či reagují slabě.

 

Pomoc doma

- mládě zahřejeme a napojíme směsí kondenzovaného neslazeného mléka a slabého čaje 1 : 2,- co nejdříve předáme do stanice pro handicapované živočichy (SHŽ). Pozor! Ochočené šelmy nelze chovat doma bez povolení veterinární správy. Většina divokých šelem v dospělosti páchne a ničí zařízení bytu! Ochočené šelmy nelze vypustit do přírody, protože jako podezřelé ze vztekliny jsou velmi rychle zabity!  

 

veverčata

Veverka rodí mláďata v hnízdě či dutině. Často je přenáší do jiného pelechu, přičemž může mládě upustit. Mladé veverky také bývají sráženy ze stromů útočícími strakami nebo silným větrem.

 

Kdy pomoci?

- při nálezu velmi malých mláďat na zemi (neosrstěná, slepá),- je-li mládě poraněné,- je-li již vzrostlé mládě prochladlé a promoklé,- při nálezu hnízda s mláďaty u padlého stromu.

 

Pomoc doma

- mládě zahřejeme a napojíme polotučným mlékem slabě oslazeným medem - použijeme injekční stříkačku (bez jehly!),- co nejdříve předáme SHŽ. Pozor! Veverka je chráněna zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. K jejímu chovu je nutné povolení Krajského úřadu (v Praze Magistrátu hl. m. Prahy). Jinak hrozí pokuta! Ochočenou veverku je možné vypustit do přírody pouze v městském parku, kde jsou i jiné krotké veverky (v Praze např. Stromovka, hřbitovy).  

 

ježčata

Samice ježka rodí mláďata v hnízdě z kupy staré trávy v křoví či hromadě dřeva. Někdy rodí na podzim a tato mláďata, pokud nedosáhnou hmotnosti alespoň 650 g, mají malou naději přezimovat.

 

Kdy pomoci?

- dojde-li ke zničení hnízda při stavbě či likvidaci křovin a slepá mláďata se povalují venku,- najdeme-li od poloviny října mladé ježky lehčí než 450 g a od poloviny listopadu lehčí než 650 g,- je-li mládě zraněné či silně zamořené klíšťaty či vajíčky much.

 

Pomoc doma

- slepá mláďata ihned předáme SHŽ, jejich odchov doma není možný,- starší ježky (od 120 g) zahřejeme, umístíme do pokojové teploty, zbavíme vnějších parazitů (blech, klíšťat apod.) a nakrmíme.

 

Jak odblešit?

Sprejem či zásypem pro psy a kočky (Bolfo, Diffusil V aj.) do bodlin (pozor na přípravek Front-Line, může ublížit, nelze jej používat neředěný).

 

Co s klíšťaty?

Často odpadnou při odblešení, zbytek vytrháme pinzetou.

 

Čím krmit?

Kočičí konzervy neobsahující sóju, raději pro koťata. Z domácí stravy vařené kuřecí či hovězí maso promíchané s přílohou (rýže, vločky, těstoviny), vařené vajíčko, dětské piškoty. Nelze podávat- mléko (působí průjmy),- vepřové maso (působí průjmy),- uzené, smažené a pečené potraviny,- solené a kořeněné potraviny,- vařené brambory (ježek je nestráví),- mořské ryby (poškozují ledviny). Ježka můžeme chovat přes zimu doma. Chov ale konzultujeme s nejbližší SHŽ nebo útulkem pro ježky ve Všeradicích, č. tel. 311 684 185. Ježek si nesmí zvyknout na psa, protože po vypuštění do přírody může být psem napaden. Nebojí-li se ho a nebrání se, pes jej zraní či zabije! Ježek se nesmí ochočit, protože jako podezřelý z nakažení vzteklinou by byl po vypuštění do přírody zabit.  

 

Netopýři

Kdy pomáhat?

- uvízne-li netopýr v nádobě, z níž se sám nedostane (plechovky, kbelíky aj.),- leze-li netopýr po zemi,- zazimuje-li v bytě, v domě na chodbě apod.,- je-li netopýr zraněný.

 

Jak pomoci?

- uvízlé zvíře necháme přes den v klidu, večer vypustíme na parapet či balkon, odlétne samo,- zraněného netopýra předáme ihned SHŽ (hrozí vyhladovění) ,- pokud nemůžeme odvézt netopýra ihned do SHŽ, nakrmíme ho pinzetou hmyzem (moučnými červy, mouchami apod.) nebo syrovými drůbežími játry a odvezeme do SHŽ v nejbližší možné době,- zimujícího netopýra necháme v chladu a předáme SHŽ nebo odneseme na půdu domu, odkud může na jaře sám odletět a umístíme (zavěsíme za zadní nohy) na vyvýšené chráněné místo (trám apod.). Pozor! Netopýr rychle vyhladoví! Je obtížné jej doma krmit. Proto patří do rukou odborníkům ještě v den nálezu. Měl by ale dostat napít z vhodné misky či lžičky. Netopýr může vzácně přenášet vzteklinu, každé pokousání hlaste lékaři a zvíře předejte k vyšetření veterinářem do SHŽ!

 

Zranění dospělí savci

Jak se zraní?

- jsou sraženi autem či vlakem,- jsou postřeleni,- jsou uštváni psem,- chytí se do pasti (železa),- zraní je dravec či šelma,- zapletou se do drátěných plotů,- zřítí se ze skály či umělé stěny (zejména při štvaní psem),- jsou zachyceni sekačkou či kombajnem.

 

Co se jim může ještě stát?

- otráví se návnadami na hlodavce,- spadnou do nádrže či jímky s vodou,- uvíznou v místě, odkud se sami nedostanou,- vyhladoví v dlouhé zimě,- proboří se na ledu,- otráví se při spásání chemicky ošetřených rostlin,- onemocní,- jsou napadeni parazity. Pozor! Dospělí savci patří vždy do rukou odborníkům! Mohou být při manipulaci nebezpeční (koušou, kopají). Při poranění člověka hrozí riziko nákazy vzteklinou. Pomoc hledejte týž den! 

 

Jaké nemoci mohou přenášet na člověka?

- vzteklinu (všichni),- tularémii (zajíci),- leptospirózu (všichni).Riziko není příliš velké. Ale vždy HLASTE PŘÍPADY, KDY VÁS DIVOKÝ SAVEC KOUSL ČI POŠKRÁBAL!!! TOTÉŽ PLATÍ, ZRANIL-LI VAŠEHO PSA NEBO JINÉ ZVÍŘE (KOČKU, HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA...).  

 

Jak zabráníme tomu, aby se savci zraňovali a jinak strádali?

- ohleduplnou jízdou autem, zejména v lesích a v noci,- nebudete-li likvidovat křoviny od května do července,- zakrytím jímek, kanálů a stok poklopy,- vybavením bazénů bez schodů a van na dešťovou vodu prknem pro možnost výlezu,- zviditelněním drátěných plotů (likvidace vysoké trávy a plevelů okolo pletiva), k oplocení je zakázáno používat takové materiály, které mohou zvířata poranit, zejména ostnatý drát,- opravou děr v plotech u zarostlých pozemků a zavírání vrat,- umístěním plašičů na zemědělské stroje při žních nebo plašení zvěře těsně před sklizní,- likvidací nezákonných pastí typu želez,- umísťováním návnad na trávení hlodavců na krytá místa, kam jiná zvířata nemohou,- jste-li myslivec, pak střelbou pouze na dobře viditelnou zvěř a na rozumnou vzdálenost dle možností své zbraně a rovněž důsledným dohledáváním postřelené zvěře,- jste-li majitel psa, pak jej nepouštějte volně v přírodě, zejména v okolí lesíků, krmelců a kdekoli v krajině v době od května do srpna a rovněž na velkých zelených plochách sídlišť jej opatřete náhubkem, aby nezraňoval mladé zajíčky a ježky.  

 

Obecné zásady pomoci - shrnutí

Neodebíráme z přírody mláďata zajíců, srnčí, jelení, dančí a mufloní zvěře, pokud nejsou prokazatelně osiřelá, zraněná nebo uvízlá.Ochočená, uměle odchovaná mláďata nepatří do přírody, protože obvykle ztrácí přirozenou plachost, kde jsou zabita predátorem nebo myslivcem jako podezřelá z nakažení vzteklinou.Ježky můžeme brát z přírody nejdříve koncem října. Nutná hmotnost pro přežití zimy je 650 - 700 g v půli listopadu.Dospělí zranění savci patří do rukou odborníkům, protože hrozí poranění zachránce, či jeho nakažení vzteklinou.Chraňte své zdraví - pokud nevidíte zjevné poranění, může se jednat o onemocnění zvířete. Zda nejde o chorobu přenosnou i na člověka pozná pouze odborník (veterinář)!Dodržujte hygienu - nemocného ptáka oddělte od svých vlastních zvířat a dětí,- umístěte ho do krabice, kterou stejně jako další použité pomůcky po předání ptáka odborníkům spalte,- po kontaktu s ptákem si vždy řádně umyjte ruce.  

 

Pozor na platné zákony a vyhlášky, které musíte VŽDY dodržovat!

1) Ponecháte-li si doma zajíce, srnu, muflona, divoké prase, divokého králíka, lišku, kunu, jezevce a řadu dalších zvířat, dopouštíte se pytláctví, které je trestným činem! Jedná se o porušení zákona o myslivosti 449/2001 Sb. Totéž platí o nalezeném mrtvém zvířeti!Zvíře patřící mezi tzv. zvěř podle zákona o myslivosti (např. zajíc, srna, muflon, divoké prase, divoký králík, liška, kuna, jezevec, bažant, koroptev, divoká kachna, divoká husa, dravci, sovy, sojka, kavka, špaček, havran) si můžete ponechat po dobu nezbytně nutnou pro jeho ošetření nebo poskytnuté první pomoci vždy však ne déle než 28 dní. Nálezy zvěře (i mrtvých jedinců) je vždy třeba oznámit příslušnému mysliveckému hospodáři, případně obecnímu úřadu nebo Policii ČR. 

2) Ponecháte-li se veverku, vydru či netopýry, porušujete zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a hrozí vám pokuta a zabavení zvířete. Tento zákon chrání všechny volně žijící živočichy, zvláštní ochranu poskytuje „chráněným a zvláště chráněným druhům" - jejich výčet je stanoven vyhláškou. Patří mezi ně např. veverka, vydra, netopýr, většina dravců a sov, čáp, krkavec, ledňáček, rorýs, datel, kavka, řada pěvců. Jedince uvedených druhů je možné držet v zajetí bez povolení (výjimku uděluje Ministerstvo životního prostředí resp. příslušný orgán ochrana životního prostředí (kraj)) po dobu nezbytnou k ošetření nebo poskytnutí první pomoci, ne však déle než 28 dní. Nález i uhynulého jedince je třeba hlásit příslušnému orgánu ochranu přírody nebo alespoň obecnímu úřadu. 

3) Jakýkoli chov nebezpečných druhů zvířat, které stanoví vyhláška č. 75/1996 Sb., musí povolit příslušná veterinární správa. Jinak riskujete pokutu a odebrání zvířete. 

 

U ptáků platí podobné zásady

Pytláctví se dopouštíme, ponecháme-li si doma bažanta, koroptev, divokou kachnu či husu, dravce, sovy, straku, sojku, kavku či havrana.Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, chrání všechny dravce a sovy (s výjimkou káně lesní, poštolky, kalouse a puštíka), čápy, krkavce, ledňáčka, rorýse, datla, řadu drobných pěvců a kavku obecnou.Nebezpečným druhem zvířete, pro jehož chov potřebujete povolení, jsou všichni dravci a sovy, čápy, volavky a někteří další. 

Kde hledat pomoc?

 Pouze ve státem schválených institucích!- stanice pro handicapované živočichy (viz. adresy),- některé zoologické zahrady (nejprve jim zatelefonujte!).Poradí vám- místně příslušné inspektoráty Krajské veterinární správy,- krajské úřady - odbory životního prostředí (v Praze Magistrát),- pověřené obce,- místní organizace Českého svazu ochránců přírody (ČSOP),- místní a městská policie.

 S nalezenými divokými zvířaty se neobracejte na útulky pro psy a kočky! Jejich poslání je jiné a nejsou na tato zvířata vybaveny!Nesvěřujte zvířata ani chovatelům jiných zvířat! Ani oni nejsou na tuto práci vybaveni! Totéž platí u soukromých ochránců zvířat.Nalezená mrtvá zvířata ohlaste asanační službě, místnímu veterináři nebo mysliveckému hospodáři. Sami je nesbírejte!!!  

 

SEZNAM STANIC PRO HANDICAPOVANÉ ŽIVOČICHY (SHŽ)

Stanice sdružené v Národní síti a jejich oblasti působení: 

ZÁPADNÍ ČECHY      

  • Soos Kontakt:
    Záchranná stanice při Soos, Kateřina 39, 351 34 Skalná
    Telefon: 354 542 033, 737 769 354      

  • Tachov  Kontakt:
    Tachovský ornitologický spolek, Na vinici 628, 347 01 Tachov
    Telefon: 608 154 180, 608 227 072, 605 489 469
    Web: http://www.tos.tachov-mesto.cz      

  • Rokycany Kontakt:
    ZO ČSOP Rokycany, Švermova 748/II, 337 01 Rokycany
    Telefon: 371 722 686, 603 239 922, 604 130 618
    Web: http://home.tiscali.cz/cz054890      

 

  • Plzeň Kontakt:
    DES OP Plzeň, Zábělská 75, 312 19 Plzeň
    Telefon: 377 460 088, 777 145 960, 777 194 095, 777 760 777
    Web: http://ptactvo.stb.cz      

  • Spálené Poříčí Kontakt:
    Ekocentrum ČSOP, Plzeňská 55, 335 61 Spálené Poříčí
    Telefon: 371 594 842, 606 575 566, 607 100 006
    Web: http://www.ekocentrum.cz

SEVEROZÁPADNÍ ČECHY      

  • Chomutov Kontakt:
    Podkrušnohorský zoopark, Přemyslova 259, 430 01 Chomutov
    Telefon: 474 629 917, 602 459 526
    Web: http://www.zoopark.cz 

      

  • Dolní Týnec Kontakt:
    FALCO Dolní Týnec 39, 412 01 Litoměřice
    Telefon: 416 791 114, 606 280 121, 721 940 170     

  • Mimoň (veverky) Kontakt:
    Hanička - záchranná a chovná stanice veverky obecné, Březinova, 471 24 Mimoň
    Telefon: 605 130 856

STŘEDNÍ ČECHY     

  • Praha - Jinonice Kontakt:
    Stanice pro handicapované živočichy, Mezi Rolema, 158 00 Praha 5
    Telefon: 602 205 070
    Web: http://www.zs.praha.zde.cz       

  • Pátek u Poděbrad Kontakt:
    Stanice pro handicapované živočichy, Pátek 56, 290 01 Poděbrady
    Telefon: 603 864 822       

  • Vlašim Kontakt:
    Podblanické ekocentrum ČSOP, Pláteníkova 264, 258 01 Vlašim
    Telefon: 317 845 169, 317 845 965, 777 800 460
    Web: http://www.csopvlasim.cz/stanice.php      

  • Votice Kontakt:
    Ochrana fauny Votice, Komenského nám. 142, 259 01 Votice
    Telefon: 317 813 178, 603 259 902

JIŽNÍ ČECHY   

  • Nová Ves - Makov Kontakt:
    Hájenka Makov, Nová Ves 10, 398 31
    Telefon: 382 279 159, 724 090 220      

  • Ohrada Kontakt:
    ZOO Ohrada, 373 51 Hluboká nad Vltavou
    Telefon: 387 002 213, 387 002 211, 723 361 181
    Web: http://www.zoo-ohrada.cz      

  • Hluboká nad Vltavou Kontakt:
    Sulimo, Lesní 690, 373 51 Hluboká nad Vltavou
    Telefon: 387 967 697, 728 916 150

SEVEROVÝCHODNÍ ČECHY   

  • Libštát Kontakt:
    Stanice pro handicapované živočichy, Libštát 95, 512 03
    Telefon: 481 689 433, 732 228 801     

.

ČESKOMORAVSKÉ POMEZÍ    

  • Bor u Skutče - Pasíčka Kontakt:
    SOP Pasíčka, Bor u Skutče 47, 539 44 Proseč
    Telefon: 469 321 396, 603 535 994, 603 502 862      

  • Vendolí Kontakt:
    Záchranná stanice volně žijících živočichů Zelené Vendolí, Vendolí 42. 569 14
    Telefon: 461 545 526, 604 830 851
    Web: http://www.sweb.cz/zelene.vendoli/       

  • Pavlov Kontakt:
    Stanice při AOPK, Pavlov 54, Ledeč nad Sázavou 584 01
    Telefon: 569 721 293, 776 781 697

JIŽNÍ MORAVA      

  • Brno - Bystrc Kontakt:
    Zoologická zahrada města Brna, U ZOO 46, 635 00 Brno-Bystrc
    Telefon: 546 432 311, 721 550 214, 603 465 329, 723 838 209
    Web: http://www.zoobrno.cz   

   

  • Zelený telefon města Brno Kontakt:
    Telefon: 542 422 750, 542 422 750      

  • Němčice nad Hanou Kontakt:
    ZO ČSOP Haná, Komenského náměstí 38, Němčice nad Hanou
    Telefon: 602 587 638      

  • Buchlovice Kontakt:
    ZO ČSOP Buchlovice, Kostelní 403, 687 08 Buchlovice
    Telefon: 572 595 916, 732 250 240

SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO     

  • Stránské (dravci, sovy) Kontakt:
    ZO ČSOP Sovinecko, Stránské 55, 793 51 Břidličná
    Telefon: 554 291 000, 777 256 577, 604 613 407, 603 492 791
    Web: http://www.bruntal-info.cz/csop      

  • Olomouc - Svatý Kopeček (ostatní živočichové) Kontakt:
    ZOO Olomouc, Svatý Kopeček
    Telefon: 585 385 348, 585 385 382
    Web: http://zoo.olomouc.com       

  • Bartošovice Kontakt:
    Záchranná stanice, 742 54 Bartošovice na Moravě
    Telefon: 556 758 675, 723 648 759
    Web: http://www.csopnj.applet.cz