Nainstalujte si prosím Flash Player.

Vliv pastvy spárkaté zvěře na rostlinná společenstva

Výzkum | 03.02 2010 Email    Delicio.us - save this page

Vliv pastvy spárkaté zvěře na rostlinná společenstva

Souhrn

Ing. František Havránek, CSc., RNDr. Václav Buriánek.

Od roku 1994 je prováděno periodické hodnocení vlivu a nebo naopak částečné absence pastevního tlaku zvěře na fytocenózy. Jsou hodnoceny oplocené plochy a plochy kontrolní - neoplocené na jednotlivých stanovištích v oboře Vřísek, kam byly introdukovány kozy bezoárové z Pálavy. Druhou lokalitou je pak zmíněná Pálava odkud byly kozy bezoárové naopak vymístěny.

Šetření je prováděno každoročně zhruba ve stejném termínu celkem na třech lokalitách (1 – borová monokultura, 2 – rozvolněná borová doubrava s vysokou koncentrací koz a 3 mezofilní louka) vždy na oplocené ploše a přilehlé neoplocené kontrole (K) o rozměrech 10 až 40 m2. Bylo provedeno vyhodnocení výsledků v roce 2006 a srovnání se situací v předchozích letech. Poslední rok však bylo oplocení odstraněno, takže jsou v současné době všechny plochy vystaveny působení zvěře. Stav vegetace byl hodnocen semikvantitativní metodou fytocenologických snímků s použitím upravené sedmičlenné kombinované stupnice abundance a dominance podle Braun-Blanqueta. Početnost a pokryvnost jednotlivých druhů byla klasifikována podle následující stupnice :

V oboře Vřísek se potvrzují dosavadní tendence zjištěné v minulých letech. Na lesní lokalitě 1 s běžnou oborní koncentrací zvěře se její vliv na vegetační kryt projevuje zanedbatelně. Změny vegetace v jednotlivých letech jsou zde nepatrné, nitrofilní druhy se nevyskytují. Rozdíly mezi oplocenou a neoplocenou plochou jsou minimální. Na luční lokalitě 3 působila zvěř do určité míry příznivě - docházelo k omezování výrazných travních dominant, které nevytvářejí souvislý porost. Nedochází zde ke kumulaci stařiny, takže je možnost většího uplatnění drobnějších dvouděložných druhů, a tím i zvýšení druhové rozmanitosti. Každoroční změny převažujících druhů na této lokalitě jsou malé. U řady druhů s nižší pokryvností, zejména u terofytů dochází k sezónním fluktuacím. V posledním roce po odstranění oplocení byl vlivem zvýšeného pohybu zvěře zaznamenán úbytek počtu druhů, zejména terofytů. Lokalita 2, vystavená intenzivnímu vlivu kozy bezoárové vykazuje fluktuace. Probíhá zde proces sešlapu povrchu půdy a pozvolného snižování pokryvnosti bylinného patra včetně úbytku počtu druhů, i když se každoročně objevují druhy nové. Uplatňují se zde některé nitrofilní a synantropní druhy.Vysoký je podíl jednoletých druhů.

V oblasti Pálavy na všech lokalitách kromě stepní lokality 4 pokračuje uvnitř oplocenek intenzivní zarůstání dřevinami. Na lučních lokalitách 1 a 2 je to především jasan ztepilý, na lesní lokalitě 3 jilm horský. Na lokalitách 1 a 2 se v posledních letech buď projevila tendence ke snižování vlivu zvěře, takže k zarůstání dřevinami dochází i na neoplocených plochách a nebo na neoplocených plochách začínají zvěři „urůstat“ dlouho kořenící a okusovaní jedinci dřevin. Začínají se prosazovat lesní stínomilné druhy. Nejintenzivnější sukcesní vývoj směrem k lesu vykazuje lokalita 2 (původně mezofilní kulturní louka). Stepní lokalita 4 představuje vzhledem k extrémním stanovištním podmínkám (mělká půda) edaficky podmíněné blokované stadium, takže zde nástup dřevin zatím nebyl zaznamenán. Lze konstatovat, že na lokalitách 1 – 3 je současný vliv zvěře na biodivezitu rostlinných společenstev spíše pozitivní nebo alespoň neutrální. Zvýšený výskyt nitrofilních a ruderálních druhů nebyl zaznamenán. Na lučních lokalitách 1 a 2 je zvěř potenciálním regulátorem expanze jasanu ztepilého. Na lesní lokalitě 3 omezuje expanzi jilmu horského. Stepní lokalita 4 je umístěna na extrémním vysýchavém stanovišti a je za určitých podmínek snáze zranitelná (např. klima). V posledních letech zde dochází ke značným změnám, téměř zcela ustoupily travní dominanty, na uvolněných místech se začínají objevovat i mezofilní a ojediněle dokonce i nitrofilní druhy.

Uvedený graf zobrazuje situaci vývoje diverzity bylinného patra na stepní lokalitě Pálavy po vysídlení kozy bezoárové.