Nainstalujte si prosím Flash Player.

Francie a myslivost

Myslivost ve světě | 03.02 2010 Email    Delicio.us - save this page

Jak francouzští myslivci honí voliče

Francouzi jsou národ myslivců a konzumentů čípků. Před deseti lety mě první polovina věty vyslovená turistickou průvodkyní zaskočila. Druhé přirovnání překvapivé není. Francouzi skutečně předčí ostatní evropské národy ve spotřebě léků, tedy i čípků. Ale v loveckém oblečku si člověk představí spíše britské aristokraty než citlivé Francouze. Průvodkyně měla ale ve své zkratkovité prezentaci pravdu. Francouzi se nejen rádi věnují myslivosti, z lovu a honu se stalo dokonce i politické téma. Francie je zemí s největším počtem příznivců lovu a honu v Evropě. V přepočtu na procenta z celkové populace se sice umístila až za skandinávskými zeměmi, souhrnné údaje (1 465 000) ale posouvají Francii na první místo. Ve Francii je také nejdelší lovecká sezóna v Evropě. Lovecká aktivita je společenským pojítkem francouzského venkova, kde operuje 70 000 loveckých sdružení. Jako sektor generuje myslivost 24 000 pracovních míst a (přiznané) finanční roční toky okolo 2 miliard euro.

U bohatých se probouzí aristokratické sklony

Příznivci myslivosti jsou sociálně zajímavou skupinou, kde se prolínají dvě tendence: na jedné straně rurální obyvatelstvo a jeho příklon k přírodě a půdě, které představuje stále nejsilnější skupinu sektoru myslivosti, na druhé straně stojí bohatí Francouzi žijící ve městech s lehce aristokratickými sklony, jejichž zábavou se v posledních letech čím dál tím víc stává lov a hon. První skupina má i své politické zastoupení, které brání zájmy myslivců a venkova. Poprvé se strana Hon, rybolov a tradice (dnešní Hon, rybolov, příroda a tradice - CPNT) představila v roce 1989 během voleb do Evropského parlamentu, kdy se hlásila k obraně práva na lov a k ideálům Francouzské revoluce (tehdy bylo toto právo přiznáno všem občanům). Zajímavé je, že v atmosféře všeobecné nedůvěry vůči lobbingu jako vynálezu anglosaské politiky, se strana profilovala jako "lobbistická skupina s odhalenou tváří". Skupina, která od svého počátku stála proti druhé formující se nátlakové síle - ekologům.

Myslivecké pušky brání venkov

Strana CPNT není bezvýznamným uskupením a to zejména svým příklonem k "tradičním francouzským hodnotám". Její akční rádius nepokrývá jen lovecká témata, ale prezentuje se jako zastánce venkova, Evropy regionů, decentralizace Francie a odmítá americký way of life, který podle ní oddaluje občana od tradice a vztahu k půdě. Ovšem díky tomu, že životní styl městského člověka a obyvatele venkova se v posledních letech v mnohém přiblížil, zbývá CPNT akcentovat právě myslivost jako tradiční venkovskou hodnotu a podstatný rozdíl mezi oběma světy. Její existence a dosavadní politické úspěchy dokazují přetrvávající rozdělení Francie na dva světy - moderní, dynamickou, městskou a tradiční venkovskou, kterou právě CPNT představuje. Politické úspěchy strany nejsou závratné, ale ambice do budoucna nescházejí.

Dosavadní trefy

Nejvýraznějšího skóre dosáhla strana v evropských volbách v roce 1999, kdy získala 6 křesel v Evropském parlamentu. V roce 2004 se do EP nedostala, ale má dnes zastoupení na regionální úrovni. Chystá se také využít volebního roku 2007, a to zejména prezidentských voleb, během kterých má nárok na cenný vysílací čas. Program a kandidát budou upřesněni na zářijovém sjezdu strany. Už teď je možné uhádnout, že v programu strany nebude chybět obrana lokální identity a odsuzování bruselské byrokracie. Z předchozích řádek by se mohlo zdát, že strana CPNT je spíše pravicovou stranou. Je pravda, že na lokální úrovni se spojuje většinou s pravicí, ale to proto, aby nemusela spolupracovat se svým úhlavním nepřítelem - Stranou zelených. Snaží se být nepolitickou (!) politickou stranou, ani nalevo, ani napravo. Svým profilem a stylem je snad nejblíže regionalistickým ligám severní Itálie před vytvořením Ligy Severu. Téma myslivosti není ve Francii jen záležitostí CPNT. V posledních dnech se ve Francii mluví o síle této lobbistické skupiny a to zejména v souvislosti s vydáním knihy T. Costea "Vrai pouvoirun lobby" (Skutečná síla jednoho lobby), která odhaluje pro Francouze neznámou a nepříjemnou tématiku lobbingu na pozadí myslivecké a ekologické lobby.

Politici na posedu

I ostatní francouzské politické strany, zejména na pravé straně spektra, se snaží oslovit voliče holdující lovu a honu v kontextu příštího volebního roku. Nicolas Sarkozy se vstřícně vyjadřuje k tématice práva na nošení zbraně, Francois Bayrou se i přes své sympatie k ekologii nechává fotit na koni v loveckém, Jean-Marie Le Pen hájí tradiční venkovské a myslivecké hodnoty. Socialisté se snaží balancovat mezi mysliveckými a ekologickými zájmy, Ségolene Royal při svých návštěvách venkova nezapomíná navštěvovat myslivecká sdružení jako představitele lokálních zájmů. Francouzští prezidenti, stále tak trochu monarchové uprostřed republiky, vždy holdovali lovu. Slavná je zejména vášeň Valéry GiscardaEstainga, ale i Jacques Chirac se posunul od původně protilovecké pozice k obraně zájmů myslivců a rovnováze mezi lovem a ekologií. V roce 1995 Chirac zrušil sice tradici prezidentských honů, ale už v minulém roce se se svou ženou Bernadettou zúčastnil naháňky v Chambord. Zpátky od zábavy mocných k přízemnějším zájmům. Hon a lov nejsou jen volnočasovou aktivitou, vyjadřují i určitý postoj k tradicím, přírodě a okolnímu světu. Venkovské Francii jsou tyto hodnoty blízké a francouzský venkov představuje opravdu širokou voličskou základnu. V žádném případě nenaznačuji, že cesta k francouzskému voliči vede výhradně přes tematiku lovu a že uvidíme prezidentské kandidáty v loveckých oblečcích ( jakkoli je to úsměvná představa ). Domnívám se pouze, že tematika lovu a tradičních venkovských hodnot zastoupena bude, protože zajímá francouzský venkov daleko více, než zahraniční politika. Připravte se, hon na voliče začíná !